Vishing, neboli Voice phishing, je ve zkratce telefonní podvod při kterém se Vás volající snaží určitým způsobem obalamutit. Cílem podvodníka je zpravidla vytáhnout ze své oběti platební či přihlašovací údaje nebo dokonce přímo ukrást finanční zůstatky z bankovního účtu. O jednom z takových pokusů nás informovala jedna z našich pravidelných čtenářek.
Podvodníci v dnešní době umějí znít opravdu důvěryhodně. Využívají zároveň techniky tzv. sociálního inženýrství (stupňující se nátlak a vyvolání pocitu strachu) a dovedou ve svém cíli vyvolat nepříjemný pocit stresu. „Volající mě oslovil jménem a představil se jako zaměstnanec České spořitelny. Oznámil mi že by si rád upřesnil detaily ohledně před-schváleného úvěru na 240 tisíc korun. Na to jsem se zděšením odpověděla že o ničem takovém nevím a že nejsem klientem České spořitelny. Podvodník reagoval rozpačitým tónem, že tedy celou věc ověří a zda se opravdu jedná o správnou osobu, přičemž znovu zopakoval celé mé jméno, emailovou adresu i adresu bydliště.“
Asi po 15 minutách se podvodníci ozvali znovu, tentokrát však jiná osoba (soudě podle odlišného hlasu v telefonu, nicméně z čísla jež se velmi podobá call centru Komerční banky): „Dobrý den, tady Radek Březina, zaměstnanec bezpečnostního oddělení Komerční banky. Zřejmě jste se bohužel stala obětí rozsáhlého úniku dat a Vaše finanční prostředky na běžném účtu jsou nyní v ohrožení.“ Podle výpovědi napadené zněli útočníci z počátku velmi důvěryhodně a seriózně. „Věděli u jaké banky jsem klientem a sdělili mi, že jeden z jejich zaměstnanců zpronevěřil interní zákaznická data. Musejí mi tedy zmrazit účet a vytvořit zcela nový. Jako přechodné řešení nabídli zřízení jakési mobilní peněženky, jejíž používání mají schválené a certifikované od České národní banky. Byla jsem opravdu vystrašená a rozhodnutá naslouchat jejich instrukcím.“
Hovor následně podvodníci uzavřeli s tím, že později zavolají znovu a mezitím se ozve také Police, která potvrdí vážnost rizika a nutnost převést peněžní zůstatky (viz výstřižek z korespondence níže). Cílem útočníků nakonec nebylo nic jiného, než dostat svou oběť k nejbližšímu bitcoin-matu, za zůstatky z běžného účtu nakoupit kryptoměnu a převést celou částku na jejich účet. „Jejich přehnaný nátlak začal být podezřelý. Zavolala jsem proto do Komerční banky abych si celou kauzu ověřila. Naštěstí mi bylo vysvětleno že se jedná o podvod a ať hlavně nikomu nesděluji žádné citlivé informace.“
Za detailní svědectví naší čtenářce velmi děkujeme. Ačkoliv se může zdát takový pokus pro mnohé z nás jako banální a snadno rozeznatelný, mnoho z nich bylo úspěšných, neboť častými cíli podvodníků jsou mimo jiné také lidé v důchodovém věku. Pokud se stanete obětí takového pokusu, informujte o tom neprodleně svou banku a sdělte jí z jakého telefonního čísla útočníci volali a na jaké informace se Vás ptali. Především však neprovádějte žádné transakce na základě telefonních instrukcí a nesdělujte nikdy žádné citlivé údaje, včetně např. čísla platební karty.
Stali jste se také obětí podvodu nebo pokusu o něj? Dejte nám vědět o své zkušenosti a sdílejte ji spolu s námi také s ostatními!
Michael Fanta, redakce Cyberblog
Foto: Pixabay
Termín zero trust ušel od svého vzniku dlouhou cestu. Z buzzwordu je dnes respektovaný přístup ke kyberbezpečnosti, který v posledních letech implementují firmy po celém světě. V tomto článku si přiblížíme základní prvky zero trustu a důvody proč by měl mít místo v moderním zabezpečení firem a organizací.
Užitečné kvantové počítače zatím nejsou realitou. Společnost Apple však v jednom z největších nasazení postkvantového šifrování přináší tuto technologii do iMessage.
Bankovní trojský kůň Anatsa se zaměřuje na uživatele v Evropě a infikuje zařízení se systémem Android prostřednictvím malwarových dropperů umístěných na Google Play.
S nástupem digitální transformace a rostoucí závislostí podniků na digitálních službách je zabezpečení aplikací a rozhraní API (Application Programming Interfaces) důležitější než kdy dříve. S ohledem na to jsou zabezpečení aplikací a API dvě zásadní součásti komplexní bezpečnostní strategie. Využitím těchto postupů se organizace mohou chránit před škodlivými útoky a bezpečnostními hrozbami a především zajistit, aby jejich data zůstala v bezpečí.
Romantičtí chatboti shromažďují obrovské množství dat, poskytují nejasné informace o tom, jak je používají, používají slabou ochranu heslem a nejsou transparentní, tvrdí nový výzkum společnosti Mozilla.
Pokud jde o zabezpečení přístupu, jedno doporučení vyniká nad ostatními: vícefaktorové ověřování (MFA). Vzhledem k tomu, že samotná hesla jsou pro hackery jednoduchou prací, poskytuje MFA zásadní vrstvu ochrany proti narušení. Je však důležité si uvědomit, že MFA není bezchybné. Lze ho obejít, a často se tak i děje.
Na internetu jste neustále monitorováni. Hlavním viníkem je často reklamní průmysl a technologické společnosti, které jsou na reklamě silně závislé, aby vydělaly peníze ( např. Google a Meta). Na webu vás mohou sledovat neviditelné trackery a cookies vložené do webových stránek a aplikací. Přečtěte si návod, jak se stát více anonymním na internetu.
Minulý rok byl plný ničivých kybernetických útoků po celém světě, od ransomwarových útoků na kasina až po státem sponzorované narušení kritické infrastruktury.
0 Comments