Každý pátý podnik v EU zaznamenal bezpečnostní incident v oblasti ICT. V ČR dokonce každý třetí

V roce 2021 se v EU setkalo průměrně 22,2 % podniků (s 10 a více zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými) s bezpečnostními incidenty v oblasti ICT. Ty vyústily v různé typy problémů jako je nedostupnost služeb ICT, zničení nebo poškození interních dat nebo vyzrazení důvěrných údajů.

Nejčastěji uváděným problémem byla nedostupnost služeb ICT z důvodu selhání hardwaru nebo softwaru (18,7 %). Nedostupnost služeb ICT v důsledku útoků zvenčí (např. útoky ransomware nebo DDoS) byla pak uvedena pouze v menší míře (3,5 %).

Podniky v EU také hlásily zničení nebo poškození dat, které bylo způsobeno dvěma typy incidentů: v důsledku selhání hardwaru nebo softwaru (3,9 %), nebo v důsledku infekce škodlivým softwarem či neoprávněného vniknutí (2,1 %).

Nejméně častým důsledkem bezpečnostních incidentů v oblasti ICT bylo vyzrazení důvěrných údajů, které souviselo se dvěma různými důvody: vniknutí, pharming, phishingový útok, úmyslné jednání vlastních zaměstnanců (1,1 %) a neúmyslné jednání vlastních zaměstnanců (1,0 %).

Vysoká míra incidentů i v České republice

Ze zemí EU byl nejvyšší podíl podniků, které zaznamenaly bezpečnostní incidenty v oblasti ICT vedoucí k nedostupnosti služeb, zničení nebo poškození dat nebo vyzrazení důvěrných údajů, zaznamenán ve Finsku. Určité incidenty zde zaznamenaly více než dvě pětiny podniků (43,8 %). K poměrně vysoké míře incidentů docházelo dále také v Nizozemsku a Polsku (30,1 % a 29,7 %), nebo také v Česku (29,3 %) a Dánsku (26,4 %).

Zdroj: Eurostat

Na opačném konci žebříčku byly nejnižší podíly incidentů evidovány v Bulharsku (11,0 %), Portugalsku (11,5 %), na Slovensku (12,3 %), v Maďarsku (13,4 %) a na Kypru (14,3 %).

Je logické, že na špičce žebříčku se nachází zejména silnější ekonomiky EU, jejichž firmy logicky implementují do svých procesů více digitálních služeb, které je tak činí zranitelnější vůči kybernetickým hrozbám. Nicméně speciálně Česká republika nepatří mezi země s nadprůměrnou mírou digitalizace a tak může být důvodem této nelichotivé statistiky spíše obecně nízká míra spolehlivého kybernetického zabezpečení.

Filip Blaha, redakce Cyberblog
Zdroj dat: Eurostat
Foto: Unsplash