Do toho ještě přichází chystaná evropská směrnice NIS 2, která povinnost splňovat kritéria kybernetické bezpečnosti rozšiřuje na podstatně více firem včetně celých jejich dodavatelských řetězců než její předchůdkyně z roku 2016. V platnost vstoupí v roce 2023 a do naší národní legislativy se propíše o rok později.

Přeškolit pracovníky IT se může prodražit

Vlastního odborníka na kyberbezpečnost si nemůže dovolit každá firma. Dlouhé studium, specifické znalosti a vysoká poptávka po jejich kapacitách tlačí jejich mzdy nahoru. A zdaleka ne všechny firmy, které si vlastního kybersecurity pracovníka můžou dovolit, mají možnost nějakého najmout. Je jich totiž opravdu málo.

Odborníci na kyberbezpečnost se dříve rekrutovali z různých příbuzných oborů, dnes už ale mají své speciální kurzy a studijní programy, třeba na Vysoké škole báňské v Ostravě nebo na Vysokém učení technickém v Brně. Ty ale nechrlí zdaleka tolik odborníků, kolik jich rychle zdigitalizovaný pracovní trh potřebuje.

„A nemůže se o to postarat naše IT?“ napadne často management firem ve snaze najít to nejschůdnější řešení. IT odborníci se ale od odborníků na kyberbezpečnost v kompetencích zásadně liší a představa, že jsou jejich role zaměnitelné, je ve většině případů lichá. Ajťák vám sice nainstaluje Windowsy, bezpečnost vaší sítě ale zajistí mnohem obtížněji.

Odborník na kyberbezpečnost musí znát zabezpečení používaných platforem i rozumět počítačové kriminalistice. Mít zkušenosti s forenzní analýzou, řízením bezpečnostních incidentů, penetračním testováním i správou bezpečnostních systémů, jako je firewall, antivir či IDPS. A hlavně musí mít koncepční a analytické myšlení, aby tuhle pozici zaštítil a dokázal navrhnout a prosadit bezpečnostní strategii.

Přehodit celou kyberbezpečnostní agendu na IT není neprůchozí, je ale třeba počítat s náklady navíc. Kromě časově i finančně náročných školení musí firmy samozřejmě navýšit kapacitu svého IT oddělení, aby se s novou agendou popasovalo. Pro IT odborníky to často může znamenat, že se snaží sedět na dvou židlích současně. S tím se může pojit i tříštění pozornosti a ve finále větší chybovost.

„Klíčová je pak podpora vedení společnosti a mandát, který bezpečnost má. I proto by mělo být oddělení bezpečnosti umístěno v organizační struktuře co nejblíže vedení, ideálně prostřednictvím bezpečnostního ředitele, resp. CISO, reportujícího přímo CEO, “ dodává k tématu Radek Šichtanc, ředitel bezpečnosti v O2.

Pomůže outsourcovat?

V takové ne zrovna příjemné situaci se ocitají všechny firmy. Některé hledají vlastní experty, jiné včlenily oblast kyberbezpečnosti pod své IT a další jsou rády, že si kyberpezpečnost můžou outsourcovat jako službu.

Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) je outsourcing dokonce nejčastějším postupem, jak firmy s nedostatkem odborníků v současnosti bojují. Ve finále to může být nejméně nákladné a zároveň intuitivní řešení nejen pro menší a střední podnikatele.

Firem, které vám zajistí komplexní kyberpezpečnost na klíč, je už na trhu celá řada a většinou umí upravit možnosti a podmínky přímo na míru vašemu podnikání.

Co si z článku odnést ?

  • S rostoucí digitalizací roste počet bezpečnostních hrozeb.
  • I když mají vlastní studijní obory, je odborníků na kyberbezpečnost na trhu nedostatek. Když už jsou, málokterá firma si je může dovolit.
  • Firmy často mají pocit, že IT odborníci a ti na kyberbezpečnost mají podobné kompetence a jsou zastupitelní. Je to ale složitější.
  • Firmy zjistily, že přeškolit ajťáky a přidat jim další agendu může být velmi nákladné.
  • Situaci mnoha firem vyřešil outsourcing kyberbezpečnosti jako služby. Pochvalují si hlavně nižší náklady, pružnost služeb i nepřetržitost bezpečnostního dohledu.