Objevte nejnovější trendy, novinky a praktické rady ze světa kybernetické bezpečnosti.
AKTUALITA
AKTUALITA
Ne každý regulovaný subjekt musí plnit stejné povinnosti. Zákon proto zavádí dva režimy povinností, jejichž cílem je zajistit odpovídající úroveň kybernetické bezpečnosti bez zbytečného zatěžování organizací, jejichž rizikový profil je nižší.
Role manažera kybernetické bezpečnosti patří mezi klíčové prvky řízení bezpečnosti informací. Jedná se o osobu, která je jakýmsi mezistupněm mezi vrcholovým vedením a týmem pro kybernetickou bezpečnost. V praxi je tedy povinen pravidelně informovat vedení o stavu kybernetické bezpečnosti. Musí být řádně proškolen (ideálně být držitelem certifikace dokládající odbornou způsobilost). Zároveň však musí splňovat 3letou praxi v oboru řízení bezpečnosti informací nebo řízení kybernetické bezpečnosti. NÚKIB uvádí, že pro absolventy VŠ postačí praxe 1 rok. Kdy je však povinností pro regulovaný subjekt zřídit pozici manažera kybernetické bezpečnosti?
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti zavádí osobní odpovědnost statutárního orgánu společnosti za splnění povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tato odpovědnost je součástí obecné povinnosti přistupovat k vedení společnosti s péčí řádného hospodáře. Jinými slovy, členové statutárního orgánu nemohou kybernetickou bezpečnost vnímat pouze jako technickou nebo provozní záležitost, kterou lze bez dalšího ponechat IT oddělení nebo externím dodavatelům. Odpovědnost za to, že společnost má nastavený odpovídající systém řízení kybernetické bezpečnosti, zůstává na vedení společnosti.
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti (ZKB) přinesl nový institut tzv. samoidentifikace společnosti. Odpovědnost za posouzení, zda a v jaké míře na vás dopadá nový zákon, je nově odpovědností samotné společnosti.
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti (ZKB) nabyl účinnosti 1. listopadu 2025 a přináší s sebou několik okruhů povinností. ZKB obsahuje určitá přechodná období, která regulovaným společnostem čas se novým povinnostem přizpůsobit.
V roce 2023 zaznamenaly banky 69 685 napadených klientů s celkovou škodou 1,35 miliardy korun. Průměrná výše škody na jednoho klienta tak dosáhla 19 357 Kč. Bankám se daří zvyšovat efektivitu nástrojů využívaných pro odhalování podvodů. Díky tomu zachráněné částky výrazně převyšují celkovou škodu způsobenou e‑šmejdy. Nejvyšší zachráněná částka na klienta za historii sledování kyberpodvodů je 13 milionů korun. Česká bankovní asociace aktivně bojuje proti […]
Množství kybernetických útoků a podvodů, které využívání QR kódy, od srpna do září vzrostlo o 587 procent. Kódy mohou směřovat například na falešné stránky, kde hackeři sbírají přihlašovací údaje lidí. Terčem útoků se stávají mimo jiné i velké energetické společnosti ze Spojených států. V tiskové zprávě to uvedla společnost Check Point Software Technologies, která se […]