Cílem nového zákona je především posílit kybernetickou bezpečnost České republiky. Návrh přináší i nové procesy a nástroje, zároveň zjednodušuje a zpřehledňuje právní úpravu. „Bez kvalitní a moderní právní úpravy v oblasti kybernetické bezpečnosti se Česká republika v budoucnu neobejde. Práce spojená s přípravou nového zákona byla náročná. Vytvořili jsme však normu, která státu a občanům zajistí vyšší ochranu,“ vysvětluje ředitel NÚKIB Lukáš Kintr.
NÚKIB při tvorbě nové normy využil několikaleté zkušenosti získané praxí při práci s aktuálně platnou legislativou. Celosvětový vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti však ukázal nezbytnost vzniku nového zákona. Evropská unie proto v prosinci 2022 schválila novou bezpečnostní směrnici, tzv. NIS2. Právě její zavedení do českého právního řádu je jedním z hlavních úkolů připravovaného zákona. Návrh počítá s několikanásobným rozšířením počtu regulovaných subjektů. Předpokládá se, že z nynějších přibližně 400 tento počet stoupne na více než 6 000 subjektů (poskytovatelů). Ty se pak budou rozdělovat do dvou kategorií – poskytovatelé v režimu vyšších povinností a poskytovatelé v režimu nižších povinností. Toto rozdělení ovlivní např. i povinnost hlášení kybernetických incidentů. Pro poskytovatele v režimu nižších povinností budou podmínky mírnější, u vyšších zůstanou zachovány v současné podobě.
Návrh zákona také obsahuje mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce. NÚKIB tak naplnil požadavek Bezpečnostní rady státu, který mu přímo ukládá připravit návrh zákona k navýšení bezpečnosti dodavatelských řetězců strategické infrastruktury státu v oblasti informačních a komunikačních technologií. Nová právní úprava navržená NÚKIB dává státu nástroj, kterým bude moci omezit závislost na dodavatelích, kteří představují strategickou hrozbu. „Prověřování dodavatelských řetězců se dotkne jen omezené skupiny poskytovatelů v režimu vyšších povinností, tzv. poskytovatelů strategicky významných služeb, tedy reálně zhruba 150 subjektů,“ doplňuje Lukáš Kintr.
Základním nástrojem pro veškerou komunikaci ze strany poskytovatelů s NÚKIB bude Portál NÚKIB. Ten díky samoobslužnosti a automatizaci ve velké míře přispěje k odstranění administrativní zátěže jak pro regulované subjekty, tak pro NÚKIB samotný.
V případě návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti se sešlo 886 připomínek od 51 připomínkových míst. Pro úplnost je dobré dodat, že u podobných norem s celospolečenským dopadem a širokou působností není vyšší množství připomínek ničím úplně výjimečným. Akceptována nebyla přibližně jedna třetina z nich. Okolo dvou třetin, tedy bylo buď akceptováno, akceptováno částečně nebo došlo k vysvětlení nejasností. Neakceptovány pak byly většinou připomínky mířící proti tzv. mechanismu na posuzování bezpečnosti dodavatelského řetězce. A to proto, že navrhovaly úpravy, které by způsobily jeho nefunkčnost. Přehledně zpracované základní informace k meziresortnímu připomínkovému řízení naleznete zde.
„Mimo části rozporů s ministerstvy financí a dopravy a Českým telekomunikačním úřadem, které se týkají dílčích otázek v rámci nastavení mechanismu bezpečnosti dodavatelského řetězce, se nám povedlo vypořádat všechny připomínky ze strany státní správy. Jednání jsme vedli skutečně do poslední chvíle. I když to způsobilo posun v termínu odeslání materiálu na Legislativní radu vlády, povedlo se nám díky tomu vyřešit velkou část počátečních rozporů,“ dodává ředitel NÚKIB Kintr k meziresortnímu připomínkovému řízení.
Směrnice NIS2 by měla být dle požadavků EU zapracována do české legislativy nejpozději do října 2024. NÚKIB od začátku příprav návrhu nového zákona dělá vše pro to, aby tuto transpoziční lhůtu splnil. Přestože dodržení termínu není od určité fáze legislativního procesu v jeho moci, zejména v otázce délky projednání zákona v Poslanecké sněmovně ČR, stále činí vše pro to, aby stanovený termín byl splněn. Veškeré informace týkající se připravované legislativy naleznete na webových stránkách nis2.nukib.gov.cz, které NÚKIB zřídil k tomuto účelu a jsou průběžně aktualizovány.
Termín zero trust ušel od svého vzniku dlouhou cestu. Z buzzwordu je dnes respektovaný přístup ke kyberbezpečnosti, který v posledních letech implementují firmy po celém světě. V tomto článku si přiblížíme základní prvky zero trustu a důvody proč by měl mít místo v moderním zabezpečení firem a organizací.
Užitečné kvantové počítače zatím nejsou realitou. Společnost Apple však v jednom z největších nasazení postkvantového šifrování přináší tuto technologii do iMessage.
Bankovní trojský kůň Anatsa se zaměřuje na uživatele v Evropě a infikuje zařízení se systémem Android prostřednictvím malwarových dropperů umístěných na Google Play.
S nástupem digitální transformace a rostoucí závislostí podniků na digitálních službách je zabezpečení aplikací a rozhraní API (Application Programming Interfaces) důležitější než kdy dříve. S ohledem na to jsou zabezpečení aplikací a API dvě zásadní součásti komplexní bezpečnostní strategie. Využitím těchto postupů se organizace mohou chránit před škodlivými útoky a bezpečnostními hrozbami a především zajistit, aby jejich data zůstala v bezpečí.
Romantičtí chatboti shromažďují obrovské množství dat, poskytují nejasné informace o tom, jak je používají, používají slabou ochranu heslem a nejsou transparentní, tvrdí nový výzkum společnosti Mozilla.
Pokud jde o zabezpečení přístupu, jedno doporučení vyniká nad ostatními: vícefaktorové ověřování (MFA). Vzhledem k tomu, že samotná hesla jsou pro hackery jednoduchou prací, poskytuje MFA zásadní vrstvu ochrany proti narušení. Je však důležité si uvědomit, že MFA není bezchybné. Lze ho obejít, a často se tak i děje.
Na internetu jste neustále monitorováni. Hlavním viníkem je často reklamní průmysl a technologické společnosti, které jsou na reklamě silně závislé, aby vydělaly peníze ( např. Google a Meta). Na webu vás mohou sledovat neviditelné trackery a cookies vložené do webových stránek a aplikací. Přečtěte si návod, jak se stát více anonymním na internetu.
Minulý rok byl plný ničivých kybernetických útoků po celém světě, od ransomwarových útoků na kasina až po státem sponzorované narušení kritické infrastruktury.
0 Comments