Pro využití technik sociálního inženýrství nepotřebují útočníci nijak pokročilé technické dovednosti. I na první pohled obyčejný e-mail dokáže připravit stovky uživatelů o osobní údaje nebo položit na lopatky vaši organizaci.
Nemusí se vždy jednat jen o hackery, ale obecně o podvodníky, kteří se snaží poškodit jinou osobu či organizaci nejčastěji s cílem vlastního obohacení. Všechny techniky sociálního inženýrství jsou nicméně založeny na specifických způsobech lidského rozhodování známých jako kognitivní chyby úsudku. Tyto chyby úsudku, založené na nedokonalosti lidského mozku, jsou využívány mnoha způsoby. Jednoduše řečeno, hacker útočí na nejslabší článek zabezpečení jakéhokoliv systému – na člověka.
Proč je člověk tou největší slabinou? Protože není strojem, který lze bezpečně naprogramovat, ale živým jedincem, který jedná na základě svých zkušeností, znalostí a emocí. Útočník tak může pomocí specifické přípravy a psychologické manipulace ovlivnit některá rozhodnutí člověka tak, že provede určitou konkrétní činnost, které by se za jiných okolností nedopustil.
Takto oklamaný člověk pak může mylně důvěřovat v informaci, která mu byla podána (e-mail, SMS, telefonát) a jednat podle sdělených instrukcí (klikne na odkaz, otevře přílohu e-mailu, prozradí jinou důležitou informaci). To, jakou chybu udělal, se zpravidla dozví mnohem později na základě škod, které jeho jednáním vznikly (infikovaný počítač, prázdný bankovní účet, ztráta kontroly nad firemními systémy, atd.). Nejznámějším průkopníkem sociálního inženýrství se stal hacker Kevin Mitnick, který ve své knize Umění klamu píše o tom, že nejjednodušší způsob, jak se někam dostat, je říct si o heslo.
O tom co je to sociální inženýrství a hlavně jak se účinně preventivně bránit se dozvíte v záznamu následujícího semináře.
Michael Fanta, redakce Cyberblog
Zdroj: NÚKIB
Foto: Unsplash
Termín zero trust ušel od svého vzniku dlouhou cestu. Z buzzwordu je dnes respektovaný přístup ke kyberbezpečnosti, který v posledních letech implementují firmy po celém světě. V tomto článku si přiblížíme základní prvky zero trustu a důvody proč by měl mít místo v moderním zabezpečení firem a organizací.
Užitečné kvantové počítače zatím nejsou realitou. Společnost Apple však v jednom z největších nasazení postkvantového šifrování přináší tuto technologii do iMessage.
Bankovní trojský kůň Anatsa se zaměřuje na uživatele v Evropě a infikuje zařízení se systémem Android prostřednictvím malwarových dropperů umístěných na Google Play.
S nástupem digitální transformace a rostoucí závislostí podniků na digitálních službách je zabezpečení aplikací a rozhraní API (Application Programming Interfaces) důležitější než kdy dříve. S ohledem na to jsou zabezpečení aplikací a API dvě zásadní součásti komplexní bezpečnostní strategie. Využitím těchto postupů se organizace mohou chránit před škodlivými útoky a bezpečnostními hrozbami a především zajistit, aby jejich data zůstala v bezpečí.
Romantičtí chatboti shromažďují obrovské množství dat, poskytují nejasné informace o tom, jak je používají, používají slabou ochranu heslem a nejsou transparentní, tvrdí nový výzkum společnosti Mozilla.
Pokud jde o zabezpečení přístupu, jedno doporučení vyniká nad ostatními: vícefaktorové ověřování (MFA). Vzhledem k tomu, že samotná hesla jsou pro hackery jednoduchou prací, poskytuje MFA zásadní vrstvu ochrany proti narušení. Je však důležité si uvědomit, že MFA není bezchybné. Lze ho obejít, a často se tak i děje.
Na internetu jste neustále monitorováni. Hlavním viníkem je často reklamní průmysl a technologické společnosti, které jsou na reklamě silně závislé, aby vydělaly peníze ( např. Google a Meta). Na webu vás mohou sledovat neviditelné trackery a cookies vložené do webových stránek a aplikací. Přečtěte si návod, jak se stát více anonymním na internetu.
Minulý rok byl plný ničivých kybernetických útoků po celém světě, od ransomwarových útoků na kasina až po státem sponzorované narušení kritické infrastruktury.
0 Comments