Dalším problémem je nadstandardně vysoký počet studentů, kteří školu buď nedokončí vůbec, nebo se spokojí jen s bakalářským titulem. Mezi hlavní důvody předčasného zanechání studia patří obtížnost oboru, špatný přístup českých vysokých škol, pocit samoty, nebo lákavé pracovní nabídky, neboť pro práci v oboru často, s výjimkou špatně placených státních pozic, není zapotřebí vysokoškolského vzdělání a titul.
Výrazně vyšší zastoupení mužů, než žen zaznamenáváme jak mezi osobami pracujícími jako ICT odborníci, tak mezi studenty ICT oborů, kteří na pracovní trh teprve vstoupí. V roce 2020 bylo mezi vysokoškolskými studenty ICT oborů 17 % žen, mezi absolventy ICT oborů vysokých škol byl v roce 2020 podíl žen dokonce 19 %. Zastoupení žen mezi ICT odborníky je však ještě nižší a dlouhodobě se pohybuje okolo 10 %. Společnosti netrápí jen chybějící počet odborníků na výpočetní techniku ale i to, že mezi uchazeči chybí ženy.
Rostoucí zájem však po letech hlásí střední školy, které Česku přinášejí optimistické vyhlídky. Počet přihlášek na nich totiž vzrostl v loňském roce o čtvrtinu a do prvních ročníků nastoupilo zhruba pět procent dívek.
S maturitní úrovní vzdělání pracuje v Česku 45 % ICT odborníků, a to převážně na pozicích techniků, opravářů a mechaniků. Vysokoškolské vzdělání pak převažuje mezi manažery, inženýry a specialisty v oblasti ICT, kteří se podílejí na vývoji technologií. Zde je vhodné podotknout, že mezi těmito dvěma skupinami je z hlediska platového ohodnocení propastný rozdíl, kdy první zmínění si přijdou na plat mezi 27.000 až 45.000 KČ, zatímco druzí si za kvalifikovanější práci přijdou až na částky přesahující 100.000 KČ měsíčně.
