Evropské instituce učinily další krok k schválení přísnějších pravidel v oblasti kybernetické bezpečnosti

Legislativní balíček upravující nová pravidla kybernetické bezpečnosti již schválil Evropský Parlament. Směrnice NIS 2 a nařízení DORA výrazně promění nejen způsob, jakým veřejný i soukromý sektor řeší své kybernetické zabezpečení, ale také ovlivní kritéria výběru jejich dodavatelů.

Návrh v prvním čtení podpořilo 577 europoslanců, proti bylo pouhých 6. Legislativní balíček následně získal kladné stanovisko Rady EU, přičemž členské státy by rády odhlasovaly finální znění ještě v průběhu letošního roku. V případě směrnice následně nastane  dvouletá transpoziční lhůta určená k transpozici do národních legislativních systémů. 

Nová legislativa si klade za cíl dosažení společné vysoké úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů. Chystané změny se budou dotýkat jednak strategické úrovně a jednak regulace povinných osob. Tyto změny však s sebou přinášejí náklady a značnou náročnost na lidské zdroje. 

S nedostatkem kvalifikovaného personálu se bude pravděpodobně potýkat i samotný Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který je za přípravu transpozice směrnice a následný dohled a vymáhání odpovědný. „Budeme muset upravit procesy tak, aby se to dalo zvládnout, protože ten nárůst povinných osob je proti stávajícímu stavu sedmnáctinásobný,“ popisuje pro web irozhlas.cz ředitel odboru regulace NÚKIB Adam Kučínský.

Nad rámec evropské úpravy úřad chystá další změny a to konkrétně týkajících se hodnocení bezpečnosti dodavatelského řetězce pro strategickou infrastrukturu. Tento mechanismus umožní státu vyloučit z dodávek do strategicky významné infrastruktury určité dodavatele, přičemž jeho podobu musí NÚKIB představit do konce května 2023. 

Mechanismus prověřování vnese do procesu výběru klíčových dodavatelů nový vstup státní kontroly v podobě hodnocení strategické úrovně jejich bezpečnosti. Ohledně finální podoby zákona, který významně promění konkurenční prostředí, opakovaně vyslovily obavy zástupci dotčených odvětví. „Společnosti již nyní volí „zero-trust policy“ přístup, neboť si uvědomují, že nelze věřit vůbec nikomu. Žádná technologie není stoprocentně bezpečná. Ochrana vnějšího perimetru je mezi společnostmi velice rozšířená, což znamená, že jsou s to si svou integritu dobře ohlídat“, uvedl na kulatém stole Cyberblog.cz ICT bezpečnostní specialista Miroslav Tůma.

Jednou z obav českých zákonodárců je tzv. vendor lock-in (resp. závislost na produktech či službách konkrétního dodavatele). „Kdybychom ale začali jednotlivé dodavatele technologií vylučovat, paradoxně bych se vendor lock-inu spíše přiblížili. Správná cesta není o přímém vylučování dodavatelů, ale o jejich důsledné kontrole a regulaci“ dodal Miroslav Tůma.

Michael Fanta, redakce Cyberblog

Foto: Unsplash