Česká republika dlouhodobě patří ke světové špičce v oblasti ochrany osobních dat. Právní ochrana se v tuzemsku vztahuje zejména na údaje jako je jméno, příjmení, adresa, telefonní číslo, ale také „citlivé údaje“, což pro zdravotnictví představují zejména informace o diagnóze pacienta nebo o průběhu a výsledcích léčby.
Hlavním hegemonem na poli úpravy ochrany osobních údajů zůstává nařízení GDPR, kterému jsou komplementárními také další právní předpisy – například zákon o zdravotních službách nebo vyhláška o zdravotnické dokumentaci. Podstatnou roli dále hrají interní předpisy a nařízení, které upravují vnitřní chod zdravotnických zařízení, provozoven a závodů.
Sektor zdravotnictví i farmacie budou tedy nově zařazeni mezi poskytovatele základních služeb z hlediska dělení NIS 2 a budou tak muset přijmout technická a organizační opatření, která by měla především vést k zajištění stanovené minimální úrovni řízení rizik, zvýšení bezpečnosti sítí a informačních systémů, zajištění kontinuity péče v případě útoku nebo zavedení krizového řízení. Dále se na zdravotnický sektor mohou vztahovat povinnosti spojené s hodnocením důvěryhodnosti dodavatelů.
Nová pravidla přinesou dotčeným subjektům bezpochyby vyšší administrativní náročnost, která se pravděpodobně projeví také v nákladech na personál, kdy zejména IT odborníků je již nyní ve zdravotnictví zoufalý nedostatek. Implementace mechanismu směrnice NIS 2 může být proto pro zdravotnictví velmi nákladná a ovlivní tak finanční situaci jednotlivých poskytovatelů zdravotnických služeb (výše finanční náročnosti související s implementací opatření bude záviset především na aktuální připravenosti kybernetického zabezpečení jednotlivých zařízení).
Dobrou zprávou zůstává, že úroveň kybernetického zabezpečení českého zdravotnictví je dlouhodobě nadstandardní a proto by se s příchodem směrnice NIS 2 mohlo jednat spíše o dílčí a procesní změny, než o celkovou restrukturalizaci systémů kybernetického zabezpečení.
Zdravotnictví dlouhodobě patří mezi nejsložitější a nejvíce regulovaná odvětví, což činní bezproblémovou implementaci jakékoliv další legislativy poměrně náročnou. V této chvíli proto není zcela zřejmé, jakou cestou se rozhodne evropský i národní zákonodárce vydat. Nicméně vzhledem k důležitosti, míře rizika a celkové povahy segmentu zdravotnictví jakožto součásti kritické infrastruktury je však významné zpřísnění opatření v oblasti kybernetických rizik v blízké době téměř nevyhnutelné.
Michael Fanta, šéfredaktor
Foto: Unsplash
Termín zero trust ušel od svého vzniku dlouhou cestu. Z buzzwordu je dnes respektovaný přístup ke kyberbezpečnosti, který v posledních letech implementují firmy po celém světě. V tomto článku si přiblížíme základní prvky zero trustu a důvody proč by měl mít místo v moderním zabezpečení firem a organizací.
Užitečné kvantové počítače zatím nejsou realitou. Společnost Apple však v jednom z největších nasazení postkvantového šifrování přináší tuto technologii do iMessage.
Bankovní trojský kůň Anatsa se zaměřuje na uživatele v Evropě a infikuje zařízení se systémem Android prostřednictvím malwarových dropperů umístěných na Google Play.
S nástupem digitální transformace a rostoucí závislostí podniků na digitálních službách je zabezpečení aplikací a rozhraní API (Application Programming Interfaces) důležitější než kdy dříve. S ohledem na to jsou zabezpečení aplikací a API dvě zásadní součásti komplexní bezpečnostní strategie. Využitím těchto postupů se organizace mohou chránit před škodlivými útoky a bezpečnostními hrozbami a především zajistit, aby jejich data zůstala v bezpečí.
Romantičtí chatboti shromažďují obrovské množství dat, poskytují nejasné informace o tom, jak je používají, používají slabou ochranu heslem a nejsou transparentní, tvrdí nový výzkum společnosti Mozilla.
Pokud jde o zabezpečení přístupu, jedno doporučení vyniká nad ostatními: vícefaktorové ověřování (MFA). Vzhledem k tomu, že samotná hesla jsou pro hackery jednoduchou prací, poskytuje MFA zásadní vrstvu ochrany proti narušení. Je však důležité si uvědomit, že MFA není bezchybné. Lze ho obejít, a často se tak i děje.
Na internetu jste neustále monitorováni. Hlavním viníkem je často reklamní průmysl a technologické společnosti, které jsou na reklamě silně závislé, aby vydělaly peníze ( např. Google a Meta). Na webu vás mohou sledovat neviditelné trackery a cookies vložené do webových stránek a aplikací. Přečtěte si návod, jak se stát více anonymním na internetu.
Minulý rok byl plný ničivých kybernetických útoků po celém světě, od ransomwarových útoků na kasina až po státem sponzorované narušení kritické infrastruktury.
0 Comments