Jsou data pacientů v bezpečí?
Česká republika dlouhodobě patří ke světové špičce v oblasti ochrany osobních dat. Právní ochrana se v tuzemsku vztahuje zejména na údaje jako je jméno, příjmení, adresa, telefonní číslo, ale také „citlivé údaje“, což pro zdravotnictví představují zejména informace o diagnóze pacienta nebo o průběhu a výsledcích léčby.
Hlavním hegemonem na poli úpravy ochrany osobních údajů zůstává nařízení GDPR, kterému jsou komplementárními také další právní předpisy – například zákon o zdravotních službách nebo vyhláška o zdravotnické dokumentaci. Podstatnou roli dále hrají interní předpisy a nařízení, které upravují vnitřní chod zdravotnických zařízení, provozoven a závodů.
NIS 2 a zdravotnictví
Sektor zdravotnictví i farmacie budou tedy nově zařazeni mezi poskytovatele základních služeb z hlediska dělení NIS 2 a budou tak muset přijmout technická a organizační opatření, která by měla především vést k zajištění stanovené minimální úrovni řízení rizik, zvýšení bezpečnosti sítí a informačních systémů, zajištění kontinuity péče v případě útoku nebo zavedení krizového řízení. Dále se na zdravotnický sektor mohou vztahovat povinnosti spojené s hodnocením důvěryhodnosti dodavatelů.
Nová pravidla přinesou dotčeným subjektům bezpochyby vyšší administrativní náročnost, která se pravděpodobně projeví také v nákladech na personál, kdy zejména IT odborníků je již nyní ve zdravotnictví zoufalý nedostatek. Implementace mechanismu směrnice NIS 2 může být proto pro zdravotnictví velmi nákladná a ovlivní tak finanční situaci jednotlivých poskytovatelů zdravotnických služeb (výše finanční náročnosti související s implementací opatření bude záviset především na aktuální připravenosti kybernetického zabezpečení jednotlivých zařízení).
Dobrou zprávou zůstává, že úroveň kybernetického zabezpečení českého zdravotnictví je dlouhodobě nadstandardní a proto by se s příchodem směrnice NIS 2 mohlo jednat spíše o dílčí a procesní změny, než o celkovou restrukturalizaci systémů kybernetického zabezpečení.
Zdravotnictví dlouhodobě patří mezi nejsložitější a nejvíce regulovaná odvětví, což činní bezproblémovou implementaci jakékoliv další legislativy poměrně náročnou. V této chvíli proto není zcela zřejmé, jakou cestou se rozhodne evropský i národní zákonodárce vydat. Nicméně vzhledem k důležitosti, míře rizika a celkové povahy segmentu zdravotnictví jakožto součásti kritické infrastruktury je však významné zpřísnění opatření v oblasti kybernetických rizik v blízké době téměř nevyhnutelné.
0 Comments